Z lůžkové interny do ambulance
Na fakultě jsem dlouho nevěděl, pro jakou specializaci se rozhodnout. Bavila mě chirurgie, pediatrie i interna. Chtěl jsem využívat znalosti z různých oborů, a tak jsem začal na lůžkové interně. Když přišly děti, bylo pro mě stále těžší skloubit noční služby a přesčasy s rodinou. Začal jsem proto hledat jiný pracovní režim.
Většinu směny trávím s pacienty
Také v ordinaci řeším různorodé diagnózy a setkávám se s neobvyklými případy. Vyhovuje mi organizace práce. Z šestihodinové směny trávím přibližně pět hodin přímo s pacienty. Mám skvělý tým sester, takže mi telefonáty a administrativa zabírají minimum času.
Zůstávám v kontaktu s nemocnicí
Vedle práce v ordinaci dál sloužím v nemocnici. Udržuji si kontakt s kolegy z dalších oborů a znám chod jednotlivých oddělení. To mi pomáhá při organizaci navazující péče o pacienty.
Směny si plánujeme podle potřeby
Většina z nás má děti. Při plánování měsíčního rozvrhu se snažíme vycházet si vstříc, abychom stíhali i besídky, třídní schůzky nebo dětské soutěže.
Související články
-
PříběhyAž praxe mi ukázala, co praktické lékařství nabízí
Během studia jsem uvažoval o traumatologii nebo interně. Jeden z vyučujících mě ale nasměroval k primární péči.
Číst více -
PříběhyV ambulantní péči jsem našla svůj směr
K praktickému lékařství mě přivedla zkušenost z nemocniční interny. V ordinaci mě baví kontakt s lidmi a rozmanitost práce, díky které se stále učím.
Číst více -
PříběhyChtěla jsem se vrátit k medicíně
Když jsem se v osmnácti rozhodovala o své budoucnosti, chtěla jsem dělat práci, kde budu pomáhat lidem.
Číst více